|
|
Pojetí krásy ve Ficinově komentáři De amore a její vliv na renesanční estetiku
Polák, Ján ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat spis Marsilia Ficina známý jako De amore na základě charakteristiky autorova života a díla a ukázat jeho vliv na renesanční estetiku. Základním tématem spisu, vzniklého jako komentář Platónova Symposia, je funkce lásky v rámci kosmologie, kterou Ficino přebírá od novo-platoniků, zejména od Plótína. Hlavním Ficinovým přínosem pro renesanční a novověké myšlení je překlad a další rozvíjení Platónova díla, včetně jeho koncepce dvojí lásky. Tato studie předně shrnuje Ficinův život a dílo, dále zkoumá spis samotný s důrazem na estetická témata a poté demonstruje vliv Ficinova pojetí lásky na renesanční estetiku na příkladu vybraných děl renesanční literatury. Výběr textů ukazuje transformaci tohoto pojetí od textu přímo inspirovaného Ficinovou naukou přes dílo v němž tato nauka ustupuje formálním literárním požadavkům až k textům, v nichž získává literární forma naprostou převahu nad filozofickým obsahem. Klíčová slova Marsilio Ficino*renesanční platonismus*renesanční estetika*platonická láska
|
|
|
Pojetí humorální teorie jako prostředku umělecké tvorby Williama Shakespeara
Hrabaňová, Olga ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
(česky) Cílem této práce je představit humorální teorii jakožto prostředek umělecké tvorby Williama Shakespeara a ukázat, že na základě její znalosti utvářel své divadelní postavy. Humorální teorie je zde nejprve představena v kontextu antické filosofie jako koncept, který má stěžejní vliv na lidský temperament, a následně je její pojetí zkoumáno na základě dobových pramenů v rámci renesanční estetiky, filosofie a medicíny. Stěžejními texty jsou v tomto případě spis De triplici vita Marsilia Ficina a Anatomie melancholie Roberta Burtona. Práce sleduje, jakou cestou se teorie šířila z Itálie do Anglie, zkoumá její vliv na alžbětinské poetiky a možný způsob, jakým se s ní mohl Shakespeare seznámit. V druhé části práce je na základě analýzy čtyř vybraných postav ze Shakespearových her ukázáno, jak temperament těchto postav odpovídá dobovému pojetí humorální teorie. Ve svém základu psychologické dobové pojetí humorální teorie je tak v Shakespearově zdůraznění typologického kontrastu při utváření postav v jeho dramatické tvorbě přeneseno do oblasti estetické jako výrazný koncept dobové divadelní teorie.
|
|
|
Pojetí krásy ve Ficinově komentáři De amore a její vliv na renesanční estetiku
Polák, Ján ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat spis Marsilia Ficina známý jako De amore na základě charakteristiky autorova života a díla a ukázat jeho vliv na renesanční estetiku. Základním tématem spisu, vzniklého jako komentář Platónova Symposia, je funkce lásky v rámci kosmologie, kterou Ficino přebírá od novo-platoniků, zejména od Plótína. Hlavním Ficinovým přínosem pro renesanční a novověké myšlení je překlad a další rozvíjení Platónova díla, včetně jeho koncepce dvojí lásky. Tato studie předně shrnuje Ficinův život a dílo, dále zkoumá spis samotný s důrazem na estetická témata a poté demonstruje vliv Ficinova pojetí lásky na renesanční estetiku na příkladu vybraných děl renesanční literatury. Výběr textů ukazuje transformaci tohoto pojetí od textu přímo inspirovaného Ficinovou naukou přes dílo v němž tato nauka ustupuje formálním literárním požadavkům až k textům, v nichž získává literární forma naprostou převahu nad filozofickým obsahem. Klíčová slova Marsilio Ficino*renesanční platonismus*renesanční estetika*platonická láska
|
host ::
RSS.